Československé legie Rusko

Už na počátku první světové války v roce 1914 se rozhodli bojovat za samostatnost našeho národa, který chtěli vymanit z područí Rakousko-Uherska. Během válečných let pak tato idea postupně nabývala konkrétní tvar. Z vojenských dobrovolníků se stal základ armády samostatného Československa. A z jejich příběhu jedna z nejslavnějších novodobých národních legend.
Českoslovenští legionáři v Rusku vstoupili do tamní občanské války proti bolševikům a zásadním způsobem tím ovlivnili výsledek první světové války.

Obsah balení

28. června 1914

Sarajevská vražda

Atentát na vévodu Františka Ferdinanda d’Este se stává záminkou pro válku.

12. srpna 1914

Česká družina

V Rusku vzniká jednotka dobrovolníků s názvem Česká družina.

Jen pár dní po vypuknutí války se do ruské armády hlásili čeští dobrovolníci připravení bojovat proti Rakousko-Uhersku. První útvar dobrovolců složil přísahu už na podzim 1914 a krátce poté byl nasazen do bojových operací. V prvních válečných letech působili Češi především jako rozvědčíci, přecházeli frontu na nepřátelské území a získávali strategické informace. Když byli dopadeni rakousko-uherskou armádou, čekala je poprava.

listopad 1914

Starodružiníci

V listopadu 1914 se Česká družina v rámci ruské armády zapojuje do bojů

od podzimu 1914

Divizní rozvětka

Starodružiníci na frontě v roli rozvědčíků pronikají do týlu nepřítele

od konce roku 1914

Popravy dopadených

Rozvědčíky dopadené R-U armádou čekala poprava coby zběhy a zrádce

červen 1917

Kornilovci

Čeští dobrovolci vstupují také do úderného oddílu generála Kornilova

8. března 1917

Únorová revoluce

V únoru 1917 dochází v Rusku ke státnímu převratu a car se vzdá trůnu

1. července 1917

Kerenského ofenziva

Poslední ruská ofenziva ve Velké válce odstartovala 1. července 1917.

Rozvoji československých jednotek v ruské armádě bránila nevůle ruských politiků, a to i po státním převratu v únoru 1917, kdy byl car donucen k abdikaci. Nová ruská prozatímní vláda se snažila dostát závazkům vůči Dohodovým spojencům a pokračovala ve válce s Centrálními mocnostmi, navzdory nespokojenosti svých obyvatel i vojáků na frontě. Když v létě 1917 spustila velkou ofenzivu, byla ruská armáda natolik demoralizována, že se útok rychle zhroutil. Pozornost však na sebe upoutaly československé jednotky, kterým se v rámci ofenzivy podařil hrdinský průlom u Zborova.

jaro a léto 1917

Demoralizovaní Rusové

Ruská armáda v roce 1917 čelí rozpadu morálky a časným dezercím

2. července 1917

Bitva u Zborova

Čs. jednotky v rámci Kerenského ofenzivy zazářily v průlomu u Zborova

20. července 1917

Ústup z Tarnopole

Při ústupu ruské armády Čs. střelecká brigáda opět hrdinně hájí pozice

od července 1917

Zborovský věhlas

Hrdinství čs. vojáků u Zborova opěvují nejen v Rusku, ale i ve světě

léto a podzim 1917

Formování čs. vojska

Po úspěchu u Zborova umožňuje Rusko budování Čs. armádního sboru

Krátce před bitvou u Zborova přijel do Ruska na jednání T. G. Masaryk. Až zborovský věhlas však jeho jednání obrátil v úspěch. Rusové tehdy povolili naše skromné bojové jednotky výrazně rozšířit. Rekruti se hlásili z přeběhlíků na frontě, předválečných českých usedlíků v Rusku, ale především ze zajateckých táborů s rakousko-uherskými vojáky. V té době se krátká vláda nového Ruska, která nesměle vykročila k parlamentní demokracii, už chýlila ke konci. Ukončit ji měl podzimní bolševický převrat. Čechoslováci se zároveň snažili své jednotky přesunout na západní frontu do Francie, což se podařilo jen malé části.

květen 1917

TGM v Rusku

Na jaře 1917 přijíždí na diplomatická jednání do Ruska T. G. Masaryk

od léta 1917

Zajatci dobrovolci

Nábor do legií po Zborovu probíhá především v zajateckých táborech

od podzimu 1917

Bolševická agitace

I v řadách čs. legií jsou přívrženci bolševického hnutí a dělají nábory

říjen 1917

Evakuace do Francie

Legie se pokoušejí o přesun na západní frontu přes severské přístavy

7. listopadu 1917

Bolševická revoluce

Na počátku listopadu 1917 dochází v Rusku k dalšímu státnímu převratu

3. března 1918

Brestlitevský mír

V březnu 1918 uzavírají bolševici s Centrálními mocnostmi separátní mír

Po bolševickém převratu v Rusku nová komunistická vláda uzavřela s Centrálními mocnostmi separátní mír a obrátila se tak zády k mocnostem Dohody. Východní fronta v Evropě se rozpadla a ruští vojáci se houfně vraceli domů. Němci v mírové smlouvě získali rozsáhlá západní území ruského státu, která rychle obsazovali svými vojáky. Vydatně jim v tom pomáhaly místní národní armády, především Ukrajinci, kteří viděli příležitost vymanit se z ruského područí. Československé legie se však ocitly v pasti na nepřátelském území. Jejich jedinou záchranou bylo stažení jednotek na východ na ruské území mimo dosah Němců. To se jim podařilo v bitvě u Bachmače.

počátek roku 1918

Rozpad fronty

Po bolševickém převratu v Rusku se východní fronta rychle rozpadá

březen 1918

Německé zisky

Rusko ztrácí území na západě a Němcům pomáhají Ukrajinci

8. března 1918

Bitva u Bachmače

Čs. legie prchají před Němci a nakonec se proti nim postaví u Bachmače

13. března 1918

Únik z pasti

Legie obsadí stanici v Bachmači a dostanou všechny své vlaky na východ

26. března 1918

Dohoda o průjezdu

Bolševici uzavírají s čs. legiemi dohodu o průjezdu do Vladivostoku

Krátce po bolševickém převratu se v Rusku rozpoutala občanská válka. Proti bolševikům se na mnoha místech Ruska postavila různorodá směsice odpůrců, především přívrženců předchozí pro-demokratické vlády a přívrženců návratu monarchie. Přestože měly tyto dvě skupiny odlišné cíle, odpor proti rudému bolševismu je spojil do tzv. Bílé armády. Dále proti Rudým stály různé národně separatistické armády a levicoví eseři. Významnou roli hrály i paravojenské jednotky lokálních vlád menších samosprávných celků. Do toho se Dohodové státy snažily o vlastní protibolševickou vojenskou intervenci do Ruska, aby jej zbavily bolševiků a dostaly ho zpět do války proti Centrálním mocnostem. V této nepřehledné atmosféře se českoslovenští legionáři snažili přesunout své vlaky po transsibiřské magistrále na Dálný východ do Vladivostoku, odkud by mohli odplout do Evropy a zapojit se do bojů na západní frontě. Uzavřeli proto s bolševiky dohodu o průjezdu, za což jim odevzdali většinu svých zbraní. Přesto se cesta zastavila. Na železniční trati měly přednost vlaky s válečnými zajatci Němců, Rakušanů a Maďarů jedoucí v opačném směru, které se bolševici v brestlitevském míru zavázali propustit ze zajateckých táborů na Sibiři. Tito zajatci pak měli posílit německé a rakousko-uherské pozice na západní a italské frontě.

jaro 1918

Mocnosti proti Rudým

Na podporu Bílé armády vysílají Dohodové mocnosti do Ruska své vojáky

duben 1918

Odzbrojení v Penze

Bolševici umožní legiím průjezd na východ, ale za cenu odebrání zbraní

první polovina května 1918

Cesta na východ stojí

Legie odevzdají Rudým své těžké zbraně, přesto se cesta na východ zastaví

březen až květen 1918

Vlaky se zajatci

Transporty propuštěných německých a rakouských zajatců mají přednost

14. května 1918

Čeljabinský incident

Rvačka maďarských zajatců s čs. legionáři odstartuje boj s bolševiky

Legionáři byli roztroušeni téměř po celé délce transsibiřské magistrály a nemohli se pohnout dál na východ. Mezi nimi a rakousko-uherskými zajatci mířícími na západ docházelo v železničních stanicích ke slovním přestřelkám. Ty v Čeljabinsku vyústily ve fyzické napadení jednoho legionáře maďarským zajatcem a následnému lynči onoho zajatce československými legionáři. Místní bolševická správa několik legionářů zatkla a uvěznila, ale ostatní legionáři ve stanici své druhy osvobodili. Tak vznikl první otevřený konflikt mezi Čechoslováky a bolševiky. Odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Z rozkazu Lva Trockého byli odzbrojení legionáři na několika místech magistrály napadeni. Rozpoutala se válka, v níž si legionáři nejprve museli zajistit zbraně a poté rychle pospojovat své jednotky, které byly v izolovaných skupinkách na magistrále stovky kilometrů od sebe.

17. května 1918

Vzpoura v Čeljabinsku

Po incidentu bolševici zatknou několik legionářů a ostatní je vysvobodí

23. května 1918

Válka s bolševiky

Bolševici vyhlašují legionářům válku a zavírají jim cestu na východ

25. května 1918

Zbabělé výpady

Bolševici na několika místech útočí na odzbrojené vlaky legionářů

květen až srpen 1918

Daleko od sebe

Legie jsou pod útokem roztroušené po trati do šesti izolovaných skupin

květen až srpen 1918

Legionáři se brání

Legionáři čelí útokům bolševiků, rychle mobilizují síly a získávají převahu

Krátce po čeljabinském incidentu se legionáři rozhodli dojet do Vladivostoku tzv. „vlastním pořádkem“, tedy bez součinnosti s bolševiky, ale naopak jim navzdory. Museli se znovu ozbrojit, spojit se do větších skupin a cestu na východ si probít. Hned na několika místech se jim rychle podařilo vybojovat strategická vítězství.

29. května 1918

Dobytí Penzy

Už pár dní po prvních útocích bolševiků legionáři dobývají Penzu

30. května 1918

Alexandrovský most

Legie získávají kontrolu nad důležitým železničním mostem přes Volhu

začátek června 1918

Volha i Dálný východ

Na Volze legie dobývají Samaru, na východě získávají Vladivostok

od června 1918

Letecký oddíl

Při dobytí Samary ukořistili legionáři letadla a založili aviatický oddíl

léto 1918

Ovládnutí magistrály

Legionáři během krátké doby vojensky ovládnou transsibiřskou magistrálu

Už po pár týdnech bojů se skupiny legionářů začaly spojovat. K významným bojům došlo kolem jezera Bajkal, kde se bolševici snažili zatarasit tamní železniční tunely a znemožnit tak legionářům odjezd na východ. Tunely se ale Čechoslovákům podařilo uhájit. Ve stejné době svedli legionáři také úspěšnou lodní bitvu na Bajkale. Všemi těmito bojovými akcemi se legie nakonec nechaly zatáhnout do ruské občanské války a postavily se po bok Bílé armády proti bolševikům. Československé legie ve velmi krátké době v létě 1918 ovládly transsibiřskou magistrálu od řeky Volhy až po Vladisvostok. Zásadní význam to mělo v tom, že zastavily přísun německých a rakousko-uherských zajatců z ruských zajateckých táborů na Sibiři zpět do Evropy a následně na tamní bojiště. Význam československých legionářů u Dohodových mocností tehdy prudce vzrostl. A právě toto byl okamžik, kdy českoslovenští diplomaté v čele s Masarykem dostali do rukou nové a dosud nejsilnější trumfy k získání spojenců pro vznik samostatného Československa.

do konce léta 1918

Spojování skupin

Legionářům se postupně daří probít se k sobě a spojit do větších útvarů

17. července až 16. srpna 1918

Boje o tunely

Na Bajkale se Rudí snaží přerušit trať zatarasením tunelů, legie však vítězí

15. srpna 1918

Lodní bitva

Na Bajkalském jezeře se odehraje lodní bitva mezi legiemi a bolševiky

od léta 1918

Po boku Bílých

Legie bojují proti Rudým po boku Bílé armády, vztah je ale problémový

Léto 1918

Pány Sibiře

V létě 1918 Čechoslováci ovládají železniční magistrálu v délce 8000 km

17. července 1918

Smrt cara

V červenci 1918 bolševici popravují v Jekatěrinburgu carskou rodinu

od jara 1918

Zajatci neprojedou

Ovládnutí Sibiře má světový dopad, legie zadržují transporty zajatců

konec léta 1918

Právo na vlastní stát

Legie mají světový věhlas a mocnosti podporují vznik Československa

6. července 1918

Fronta na Volze

V souladu s mocnostmi Dohody otevírají legionáři na Volze novou frontu

Mimořádné bojové úspěchy Čechoslováků proti bolševikům s velkým zájmem sledovaly Dohodové mocnosti. Nakonec přišly s nápadem otevřít na řece Volze novou východní frontu, která měla udržet uzavřenou cestu německých a rakousko-uherských zajatců zpět do Evropy. Frontu proti bolševikům tam měli držet Čechoslováci ve spolupráci s Bílou armádou. Významná část legionářů se proto otočila a místo do Vladivostoku zamířila zpět na západ k Volze. Záměr s povolžskou frontou se však nezdařil. Bolševici dobyli strategické město Kazaň a fronta se rozpadla. Ústup z fronty a špatná součinnost s Bílou armádou a dalšími protibolševickými silami se podepsala na upadající morálce mužstva legií, což např. vedlo k sebevraždě oblíbeného velitele Švece.

6. července 1918

Zpět na Volhu

Legie se vracejí na Volhu, aby odlehčily spojencům v západní Evropě

10. září 1918

Bitva o Kazaň

Legie podlehnou útoku bolševiků v Kazani, Bílá armáda ustupuje

6. října 1918

Ústup z fronty

Fronta na Volze se rozpadá a legie v těžkých bojích drží zadní voj

25. října 1918

Sebevražda důstojníka

V zoufalé snaze stmelit mužstvo spáchá plukovník Švec sebevraždu

říjen 1918

Předání fronty

Legionáři předávají frontu na Volze ruským protibolševickým silám

28. října 1918

Vznik Československa

Po rozpadu Rakousko-Uherska vzniká na konci října 1918 Československo

počátek roku 1919

Stažení do týla

Čs. legionáři dávají ruce pryč od konfliktů ruské občanské války

1. února 1919

Vznik Čs. vojska na Rusi

Štefánikovým rozkazem se v únoru 1919 legie v Rusku reorganizují

V Evropě se slavil konec Velké války, doma vznik samostatné republiky, ale legionáři v Rusku stále bojovali v cizí občanské válce a konec byl v nedohlednu. Situace se ještě zkomplikovala, když se generál Bílé armády Kolčak prohlásil vládcem celého Ruska a začal na jím kontrolovaném území likvidovat všechny své politické odpůrce. Jeho krutovláda byla stejně nevybíravá jako praktiky rudých bolševiků. Na Sibiř za legionáři v té době dorazil nový československý ministr obrany (tehdy nazývaný ministrem války nebo také vojenství) Štefánik a přivezl s sebou reformy, které měly legie přetransformovat v regulérní československou armádu. Některým velitelům legií se takový vývoj vůbec nezamlouval.

11. listopadu 1918

Konec Velké války

11. 11. 1918 končí první světová válka, čs. legie v Rusku však stále bojují

18. listopadu 1918

Kolčakův převrat

Velitel Bílé armády se prohlašuje vládcem Ruska a nastoluje teror

listopad 1918

Štefánikova inspekce

Na Sibiř přijíždí nový čs. ministr obrany Štefánik a přiváží s sebou reformy

počátek roku 1919

Vnucená reforma

Někteří legionáři se proti novým republikovým nařízením bouří

od února 1919

Hlídkování na trati

Čs. legie v týlu Bílé armády ovládají transsibiřskou magistrálu

Čechoslováci své bojové operace omezili na hlídkování kolem transsibiřské magistrály, kterou hájili proti útokům bolševických partyzánských skupin. To ale nemělo trvat věčně. Ze západu se k nim postupně probíjela stále sílící bolševická armáda. Legionáři si v tomto období na magistrále vybudovali bohatou vnitřní infrastrukturu. Zakládali podniky, obchodovali s místními, organizovali poštu pro své potřeby i potřeby místních obyvatel, ale věnovali se třeba i kultuře.

jaro 1919

Rudí se blíží

Na západě Sibiře vítězí Rudí a postupují dál na východ směrem k legiím

od února 1919

Boje s partyzány

Legie v týlu Bílé armády odrážení na železnici výpady rudých partyzánů

od poloviny roku 1918

Život na magistrále

Podél celé trati legionáři vytvářejí bohatou vnitřní infrastrukturu

od léta 1918

Kultura vagónů

Vedle provozování podniků či pošty legionáři tisknou noviny a hrají divadlo

od podzimu 1918

Vyčerpání a deprese

Vleklé boje daleko od domova se projevují vyčerpáním a nekázní mužstva

7. února 1920

Příměří a odsun

V únoru 1920 uzavírají legie s bolševickou vládou dohodu o příměří

Nepřehledné politické rozbroje a krutovláda Kolčakova režimu vedly legionáře k rozhodnutí stáhnout se z konfliktu ruské občanské války a opět se věnovat pouze evakuaci svých vojáků do Vladivostoku. Kolčakův režim mezitím padl a sám Kolčak se dostal do rukou legionářů. Ti drželi dokonce i ruský zlatý poklad. O obojí velmi stáli bolševici, kteří mezitím na Sibiři dosáhli převahy. Legionáři s nimi nakonec uzavřeli novou dohodu o průjezdu. Odevzdali jim poklad i zatčeného admirála Kolčaka.

od konce roku 1918

Odklon od Bílých

Bílý teror odrazuje legionáře od další spolupráce, proto s stahují

4. ledna 1920

Kolčak končí

Vláda admirála Kolčaka končí, on sám se dostává do rukou čs. legií

od září 1918

Zlatý poklad

Od bitvy o Kazaň měly čs. legie v držení ruský zlatý poklad

15. ledna 1920

Předání Kolčaka

Po dohodě předávají čs. legionáři bolševikům zajatého admirála Kolčaka

od září 1919 do listopadu 1920

Návrat domů

Z Ruska se legionáři cestou kolem světa vracejí domů až do září 1920

Poslední jednotky legií se po dohodě s bolševiky vydaly na východ do Vladivostoku. Tam už se řadu měsíců organizovaly lodní transporty do Evropy. Dohodové mocnosti po skončení první světové války postupně ztratily o události v Rusku zájem. Občanská válka byla natolik rozsáhlá a nepřehledná,že se žádné z mocností nechtělo do konfliktu zasahovat. Ruská občanská válka trvala do podzimu 1922 a skončila vítězstvím bolševiků. Ještě téhož roku vznikl spojením Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Zakavkazské federace Svaz sovětských socialistických republik.

3. března 1920