K nejvýznamnějším osobnostem první republiky patřil Rudolf Medek, voják, diplomat, básník a dramatik. Na frontu se dostal v listopadu 1915 a ještě před koncem roku přeběhl k ruské armádě. Do řad legií vstoupil v červnu 1916. Začínal jako vojín, ale za statečnost byl rychle povyšován. V legiích založil časopis Československý voják. Jeho aktivita nezůstala bez povšimnutí, takže byl pověřován i diplomatickými úkoly. Provázel dokonce T. G. Masaryka při jeho návštěvě Ruska. Bitva u Zborova se stala památnou i díky Medkovi a jeho novinovým článkům. Po návratu do vlasti se stal ředitelem Památníku osvobození na Žižkově, z něhož vybudoval renomovanou instituci s bohatým archivem. Psal básně a divadelní hry, které uvádělo i Národní divadlo, přátelil se s herci a básníky. Po okupaci se stáhl do ústraní a v létě 1940 zemřel.