1895—1961
Karel Kutlvašr

Od velitele pluku legií až po velitele Pražského povstání, to je cesta Karla Kutlvašra. Jako úředník firmy vyvážející zemědělské stroje pracoval v Kyjevě, kde ho zastihl začátek světové války. Hned se přihlásil do České družiny. Po bitvě u Zborova, kde padl jeho bratr František a on sám byl raněn, se stal velitelem praporu. V únoru 1919 byl Štefánikem jmenován velitelem 1. pluku a povýšen na podplukovníka. Do vlasti se vrátil i se svou ruskou manželkou a ve 33 letech se stal jedním z nejmladších generálů čs. armády. Za okupace pracoval v odboji a za Pražského povstání byl jmenován jeho velitelem. Vyjednal kapitulaci Němců výměnou za jejich volný odchod z Prahy a po únoru 1948 byl za to ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu žaláři. Propuštěn byl při amnestii v roce 1960 a do své smrti se živil jako hlídač.