3. března 1918
Brestlitevský mír

Lenin dodržel slib, který dal ruskému lidu, že uzavře s Centrálními mocnostmi separátní mír. Ve skutečnosti to byla strategie německé diplomacie, jejímž byl Lenin nastrčeným agentem. Mír na východě totiž rozvazoval Centrálním mocnostem ruce pro boj na západní a italské frontě. Mírová smlouva byla podepsána 3. března 1918 v Brestu Litevském a podmínky byly pro Rusko velmi tvrdé. Znamenaly ztrátu zhruba milionu čtverečních kilometrů území a splácení reparací ve výši šesti bilionů marek. Jednou z německých podmínek míru bylo také propuštění válečných zajatců a konec aktivit cizích ozbrojených oddílů na ruském území, což se týkalo i čs. legií. Bolševikům se za vysokou cenu otevřel prostor k vnitropolitickým jednáním. Lenin nikdy neměl v úmyslu závazky mírové smlouvy dodržet a po konci války je všechny popřel.