Neobvyklý jihoamerický býložravec dosahoval hmotnosti kolem jedné tuny. Vzdáleně svým vzhledem připomínal velblouda a stejně jako velbloud zřejmě dokázal v nebezpečí dobře kopat kolem sebe. Macrauchenia měla nozdry umístěné na svrchní straně čenichu a pravděpodobně i krátký chobot, kterým si mohla přidržovat větve, z nichž okusovala listí. S chobotem je ostatně zobrazena na 12 tisíc let starých piktogramech, které po sobě lidé zanechali na skalách v dnešní Kolumbii. A ti ji bezesporu znali dobře – Macrauchenia byla jejich oblíbenou kořistí a je pravděpodobné, že právě intenzivní lov ji před 10 tisíci přivedl k zániku.