Představa o vytvoření protibolševické a fakticky i protiněmecké fronty v Rusku za účasti československých jednotek, kterou měli západní spojenci, se ukázala jako zcela mylná. Předpokládané posily na frontu nedorazily. Na Volhu měly ze západu daleko a jejich výsadky většinou zůstávaly pod kontrolou protibolševických sil v přístavech, kde se vylodily. Deziluze čs. Oddílů byla za této situace značná. Očekávání, že budou na frontě vystřídáni, se nenaplnilo, a dalším slibům legionáři už přestávali věřit. Velkolepý plán boje proti bolševikům tak v podstatě selhal. Nikoliv vinou Čechoslováků. Dobyté pozice proto na počátku podzimu 1918 přenechávali ve městech místním nově vytvořeným vládám, které nebyly schopny je vojensky udržet. Legionáři se s těžkým srdcem vydali opět na cestu do Vladivostoku.