Po Únorové revoluci Rusko zdánlivě vykročilo k parlamentní demokracii, ovšem ve skutečnosti občany přestala politika zajímat a toužili jen a jen po míru. Toho využívali bolševici v čele s Leninem, kterého podporovala německá vláda. Podněcovali protivládní nálady a slibovali lidu mír. Ministr války Alexander Kerenskij osobně burcoval frontové vojáky, protože Rusko slíbilo spojencům letní ofenzivu. Ti mu k ní dodali spoustu válečného materiálu. Úspěch ofenzivy měl mimo jiné zachránit i samotnou Prozatímní vládu. Ofenziva začala 1. července 1917 a měla za cíl dobýt Lvov. Velkou roli v ní dostaly dobrovolnické úderné jednotky, jež měly strhnout ostatní vojáky. Přihlásila se i československá brigáda, která však byla zařazena k vedlejšímu směru útoku. V polovině měsíce se ofenziva zastavila a změnila se v úprk demoralizovaných vojáků.