1883—1918
Josef J. Švec

Jednu z největších legend legií představuje Josef Jiří Švec. Byl učitelem v Třebíči, kde působil také v organizaci Sokola. Ten jej vyslal v roce 1911 do ruského Jekatěrinodaru. Po vypuknutí války okamžitě vstoupil do České družiny. Byl velitelem roty v bitvě u Zborova a se svou jednotkou kryl ústup legií z Ukrajiny. Podílel se na dobytí Penzy, Samary a Kazaně. V květnu 1918 velel střeleckému pluku Mistra Jana Husi. Legionáři propadali deziluzi z nesplněných slibů spojenců a snadno se stávali terčem bolševické propagandy. To vyvrcholilo ve stanici Aksakovo, kde Švecovi vojáci odmítli splnit rozkaz. Velitel se proto k ránu 25. října 1918 zastřelil, což obnovilo morálku a kázeň. Josef Švec byl pohřben v Čeljabinsku v den, kdy byla v Praze vyhlášena samostatnost. V září 1933 byly jeho ostatky uloženy v památníku na Vítkově.