Ke konci dubna 1918 se na nátlak Německa přeprava legií na východ zastavila. Na železnici dostaly přednost transporty německých a rakouskouherských zajatců repatriovaných z ruských zajateckých táborů. Nečinnost ve stanicích část legionářů radikalizovala a docházelo ke slovním přestřelkám s propuštěnými vězni. Sovětský lidový komisař zahraničí G. V. Čičerin vydal 22. dubna 1918 vysvětlení ke svému předchozímu telegramu, který odjezd vlaků s čs. vojáky zastavil – prý budou všechny přesměrovány na Archangelsk a Murmansk. Na nádražích ale vlaky legií blokovaly provoz a tedy i přesun zajatců na západ. Bolševická vláda proto 30. dubna 1918 rozhodla, že čs. vlaky východně od Omska mohou pokračovat do Vladivostoku, západně od Omska se mají vrátit do Penzy a odtud se přesunout na sever.