od léta 1918
Po boku Bílých

V legiemi ovládaných městech se tvořily místní vlády a zároveň i zárodky ruské národní armády. Pro nezkušenost v boji však byly prakticky bezcenné. Proto protibolševické síly žádaly podporu čs. legií. Obrat v postoji spojenců znamenal 18. listopad 1918, kdy admirál Kolčak svrhl v Omsku vládu Ústavodárného shromáždění a nahradil ji svojí. Prohlásil se vrchním vladařem celé Rusi. Západní spojenci se mylně domnívali, že Kolčak dokáže účinně bojovat s bolševiky, a chtěli ho podporovat. A vybrali si k tomu čs. jednotky. Vláda tehdy už samostatného Československa by sice dala přednost evakuaci legionářů domů, ale stále potřebovala podporu velmocí, a tak nakonec souhlasila. Legionáři nesouhlasili s podporou Kolčakovy diktatury i jeho Bílé armády, vzhledem k jeho excesům, ale podřídili se.