od září 1919 do listopadu 1920
Návrat domů

Transporty s čs. legionáři byly z Vladivostoku vypravovány na lodích plujících pod britskou, americkou, francouzskou, italskou nebo japonskou vlajkou. Život na lodích znamenal obrovskou změnu. Stísněné prostory, jazyková bariéra mezi legionáři a členy posádky, nezvyklá strava. Mnohé také trápila mořská nemoc. Bylo třeba obeplout půl zeměkoule. Některé lodě se do Evropy vydaly západním, další východním směrem. V italských přístavech nečekalo legionáře až na výjimky žádné přivítání a jejich kroky vedly z lodi rovnou na nádraží. Do vlasti se dostali většinou nákladními vagóny bez úpravy pro přepravu osob. To bylo nepříjemné na podzim a v zimě, kdy vojáky trápila velká změna teploty. Vlaky s legionáři zastavovaly v polích hned po přejezdu státní hranice, kde emočně pohnutí vojáci poklekali a líbali zem, kterou šest let neviděli.