Po abdikaci cara nastal velký úpadek morálky v ruské armádě. Ministr války Prozatímní vlády Kerenskij doufal, že případný úspěch na frontě by to mohl změnit. Úkol to byl těžký, protože v řadách armádních jednotek převládala – nikoli bezdůvodně – poraženecká nálada a sílila v ní bolševická agitace podporovaná Německem. Povzbuzení měla přinést Kerenského ofenziva. Podle plánu zaútočila ruská armáda 1. července 1917 v Haliči. Ani počáteční úspěch ale nepřinesl změnu v myšlení řadových vojáků, kteří stále častěji odmítali bojovat. 16. července se postup zastavil a iniciativa přešla na stranu nepřítele. Ruská armáda, jejíž jednotky se vzdávaly a trpěly dezercemi, sice ještě částečně pokračovala v boji, ale jako celek už nebyla schopna plnit větší strategické cíle. Nepomohlo ani bojové nadšení přítomných československých jednotek.