Družiníkům bylo jasné, že v případě zajetí budou jako státní příslušníci Rakouska-Uherska bez milosti popraveni za zradu. Někteří dopadení se proto snažili věznitele přesvědčit, že jsou Rusové. Horší to bylo, když se průzkumníci vydávali na akci v civilu či v rakousko-uherských uniformách. Nebezpečí bylo jasné i ruským velitelům, proto úspěšné akce rozvědek oceňovali vyznamenáním, jako např. v případě družiníků A. Čermáka a V. Uldricha, kteří v občanském oděvu strávili v prosinci 1914 na průzkumu v oblasti Dukelského průsmyku téměř dva týdny. Takové štěstí ale neměli A. Grmela a J. Müller, kteří se ve stejnou dobu v civilním oblečení snažili proniknout na české území s informací o situaci v Rusku. Ještě ve válečném pásmu byli zadrženi polním četnictvem a o tři dny později veřejně popraveni ve slezských Wadowicích.