od února 1919
Hlídkování na trati

Přestože měly československé jednotky pod kontrolou celou transsibiřskou magistrálu, nebo při posledních etapách odsunu alespoň jimi využívanou část, nemohly ustat v bedlivé ostraze trati. Situace v Rusku se mohla změnit v jediném okamžiku. K hlídkování byly často využívány jízdní patroly, které kontrolovaly, zda bolševičtí partyzáni nenarušili trať či nechystají na legionářské vlaky útok. Dobrodružný byl také průjezd hlídek vesnicemi podél trati. Nezbývalo většinou nic jiného, než aby osadou dobrovolník projel tryskem, a zjistil, zda na něj nebudou střílet. Význam hlídek stoupl při průzkumu, kdy oslovovaly místní obyvatele, jestli v okolí nebyl zaznamenán pohyb nepřítele. Rovněž zjišťovaly, zda na trati nezůstala opuštěná zamrzlá či jinak porouchaná lokomotiva, či zda je nejbližší stanice provozuschopná a se zásobami uhlí.